Loni v tuto dobu se trojice Ladermonů – Laďa, Tomáš a Pavel P. vypravila nejen za hranice snů, ale i za hranice ČR – na Slovensko, kde objevili trailový závod v divoké přírodě Velké Fatry. Turiec Trail pořádá místní běžecký klub – TURIEC.RUN a díky nadstandardnímu přístupu pořadatelů se tenhle svou atmosférou stále ještě „domácký“ závod těší na Slovensku rok od roku větší přízni běžců – hlavně těch, kteří namísto asfaltu dávají přednost klikatým horským chodníčkům.
Rok se s rokem sešel, během něj se díky Laďovým kontaktům TURIEC.RUN stal partnerským klubem Ladermon Teamu (a naopak), takže bylo jasné, že i letos musí být na hřebenech Velké Fatry vidět naše dresy. Za základnu zvolena osvědčená Blatnice (hotel Gader), ve které je start a cíl závodu, a naplánován prodloužený víkend i s návštěvou termálního aquaparku v nedalekých Turčianských Teplicích po závodě. Porvat se s 40 km dlouhou trasou s celkovým převýšením 1800 metrů letos s Laďou vyrazil sám předseda :) a na kratší trasu (15 km) i Katka.
Na základě loňských zkušeností – vedro, ve kterém odcházely síly tak rychle, že se konec závodu stával opravdovou torturou, naplánována taktika pro letošní ročník – začátek hlavně nepřepálit a myslet na slova Tomáše, který potem vykoupené zkušenosti z loňského ročníku shrnul lakonicky: „tady se vyplatí začít závodit až někde od horského hotelu Kráľova Studňa“. V první polovině okruhu se totiž nachází dvě zásadní stoupačky (žádné serpentinky, ale pořádné kolmice!), následuje zvlněný hřeben Velké Fatry s dech beroucími výhledy a nejvyšším vrcholem – Ostredok (1.592 m n. m.) a od 23. kilometru předlouhé technicky náročné klesání dolů do Dedošové doliny. Pokud tady někde dojdou síly a nohy jsou totálně „rozsekané“, pak se závěrečných deset kilometrů Gaderskou dolinou stane nekonečným utrpením, i když už to vlastně je „jen“ po asfaltu a z kopce… Komu tady dojde, ztratí všechno, co na předchozích dvou třetinách okruhu pracně získal.
Na rozdíl od sluncem vypáleného loňského ročníku letos celkově deštivé léto a k tomu speciálně i propršená sobota připravila na neděli 19. 7. místy silně podmáčený terén s těžkými bahnitými pasážemi, a to hlavně v klesáních, kde se často nebylo čeho chytit a jezdilo to prostě jako „po pr….“ :) V těchto podmínkách nešlo o to nespadnout, ale padat tak, aby se nic nestalo.
Oproti loňským časům (Laďa 5:57 hod., Pavel P. 5:59 hod. a Tomáš 6:07 /+ 30 min. penalizace za chybějící výbavu/) letos celkově zlepšení – Laďa 5:29 hod. (20. místo ze 44 závodníků), Karel 5:39 hod. (25/44). Vítěz to měl za neuvěřitelných – 3.37 hod., rekord trasy.
Katka na 15 km dlouhém okruhu příznačně nazvaném Cesta Bohov s neskutečným převýšením 1.000 výškových metrů na pouhých třech kilometrech! (místy po řetězech) s časem 2:30 brala hezké 5. místo mezi ženami (a celkově 28. z 36 závodníků). Na takový profil se přihlásí už jen ti, co skutečně běhají.
Poděkování Terce, Anežce, Štěpovi, Katce, Markétě a Kláře za podporu na trase a Ondrovi a Konstantinovi z TURIEC.RUNU za skvělé přijetí. S letošními časy prostě hozená rukavice ostatním Ladermonům na příští ročník!
