Pět odvážných se na konci dubna postavilo na startovní čáru znovuobnoveného Peruna - jednoho z nejtěžších běžeckých závodů u nás - 43 km/3200 m výškových, a proto také po právu je tento závod zároveň Mistrovstvím ČR ve skymarathonu.
Absolutní kvalitu v beskydských horách opět osvědčil Honza L. (6. absolutně, 2. v kat., 5:13 hod.), do první šedesátky se ještě vešel Korys (34./10., 6:10 hod.) a Zdeněk V. (59./21., 6:51 hod.). A určitě se neztratil ani Marek L. (125./46., 8:06) a Katka H. (148./15., 8:32 hod.). Všem obrovský respekt za absolvování tak těžkého závodu!
A jak to viděl Honza z úplného čela závodu?
"Wow, tak to byla pecka! Neměl jsem přehnaná očekávání, jen jsem si chtěl užít parádní den a nakonec z toho byl super výsledek.
Trať Perunu je tradičně těžká a „vylepšit“ ji umí počasí, kdy tři dny před závodem na hřebenech Beskyd ještě ležela souvislá pokrývka sněhu, takže se dalo čekat nejedno překvapení. Krom již obvyklých atrakcí jako je vybíhání a sbíhání sjezdovek, lamkotníkové seběhy volným terénem či korytem potoka, skákání přes šutry, větve a kameny, se letos přidalo brodění mokrým sněhoblátovým maglajzem a sjezdové lyžování v blátě. Bylo docela těžké se nevymáznout a udržet si čistý outfit, ale přesně tyhle technické prasárničky mě náramně baví a docela mi sedí.
Abych to neměl úplně jednoduché, tak v poslední třetině závodu mi ztuhly nohy a stehna přecházela do křečí, což se 14 dní po maratonu dalo čekat a počítal jsem s tím. S těmito stavy už umím pracovat hlavou a v rukou jsem měl hole, což mi výrazně pomohlo. Přesto jsem učinil objev, že svalovou křeč lze jednoduše rozdýchat (… za podpory gelu Iontmax a Magneslife).
Po celou dobu jsem měl na trati společnost, zpočátku jsem honil neskutečného Standu Najverta a pak držel tempo s výborně běžícím Tomášem Peterem. Společně jsme se prokousávali pořadím, zdolávali odpadlíky a snažili se uniknout pronásledovatelům, tož bylo to napínavé.
Závěrečnou atrakci na 40. kilometru ani letos pořadatelé nevynechali – Grande finále – ostrý výstup černou sjezdovkou s brutálním sklonem a převýšením bezmála 200 metrů. Mám to ale rád, taková třešnička na dortu a pak už jen seběhnout dodělávák po sjezdovce dolů a olalááá CÍL.
Časem 5:12:49 jsem si vylepšil osobáček o 15 minut, neskutečné v těch těžkých podmínkách. Celkově 6. místo (ze 199 +19 DNF) a v kategorii M40+ stříbrná pozice (z 82 +8 DNF).
Jupíííí. Odměna za všechno to půlroční cvičení... Bylo to naprosto boží, moc jsem si to užil, protože to bylo parádně těžké. A k tomu nádherné kochací počasí - přesně jak mám rád."
