Začátek prázdnin, nedělní slunce praží a lýtka chladí voda Bystřičky. To byly Brody 2019.
Oblast za první republiky občas nazývaná jako Moravské Švýcarsko. Strmé svahy lesního údolí, horská řeka, železniční tunely. V třicátých letech boom trampingu a zakládání tuláckých osad. A z té doby chaty (často už notně přestavěné) tady stojí pořád. A ještě dávno před tím hamry a mlýny (Magdalenský, Smilovský…) využívající sílu vody pro zpracování dřeva a na mletí obilí. To je údolí řeky Bystřice směrem z Domašova na Hrubou Vodu. Místními přezdívaná „Bystřička“ tady tekla tehdy jako dnes. Časy a lidé se mění, řeka zůstává.
Vlakem do Domašova nad Bystřicí, pak trailový výběh na skály Malého Rabštýna, seběh k řece a začínáme brodit. Mezi Jívovou a Smilovem zastávka u tůňky (někteří i v ní :) ), voda tady sahá skoro až po krk. Ze Smilova pokračujeme přes skautské tábořiště s rozestavěnými týpí dalšími brody, nezvyklý pocit úplně mokrých běžeckých bot a voda stříká okolo. Lesní cestu a divokou přírodu hrubovodských sutí už ale pomalu začínají střídat domy a upravené zahrádky Hrubé Vody. Končíme U Supa, sedíme pod pergolou, příjemně pofukuje a nakonec i ten hospodský začíná nosit… :)
A respekt Korys s Cekym – „zapomněli“ vystoupit v Domašově, no a tak to museli sbíhat až z Mor. Berouna, a rozhodně se neflákali. Deset minut chybělo, aby doběhli s námi….
